Spanilá jízda A-čka

V neděli při mrazech jako na Sibiři jsme hostili předposlední tým tabulky Vlčnov „B“ . Roli favorita jsme splnili a vysoká výhra byla plně zasloužená. Ještě jedna zajímavost ze zápasu – nesl se v duchu Itálie. Tedy na prvních  6 šachovnicích se objevila  v různých variantách Sicilská obrana  ve které jsme zvítězili v poměru 5 : 1 .

Velmi ostré zahájení s protažením bílého pěšce na e5. Následovala blokace  černého postavení střelcem na d6 a podle mě stál Mojmír jasně lépe. Soupeři se sice podařilo jak si tak si pozici zkonsolidovat, ale stále to vypadalo na bod pro bílého. Na konec se po vzájemné dohodě rozešli smírně a to z důvodu gentlemanských. Více k partii Moja.

Dnes Mírovi trvalo trochu déle vyrovnání pozice za černého, na konec se bílý začal utápět v pozičním postavení bílé věže na h1 . Mirá využil  nepřesnosti při výměně černopolného střelce za koníka a obsadil sloupec „c“ a závěr již šel – rána za ránou – nejprve kvalita a nakonec uvízla v síti i bílá dáma.

Petr měl dnes výbornou předzápasovou přípravu a hned to bylo na jeho výkonu vidět. Jako v předešlých partiích hrál rychle a ostře. S bílými zahájil po malé rošádě frontální útok pomocí pěšců f a g . Hlavní roli pak hráli skvěle postavení střelci a Petr jako první zaknihoval celý bod.  Moc hezká a útočná partie – tentokrát bez chyby při jejím dokončení. .

Roman jako obvykle s černými. Postavení rovnocenné až do výměny všech figur mimo jedné věže a střelce. Při jednom tahu to vypadalo, že Roman získá rozhodující materiální výhodu v podobě kvality. Soupeř se však ubránil a případná pěšcová koncovka byla remisová.

Vincovi se touto cestou omlovám, protože to  byla snad jediná šachovnice kdy se mi postavení nelíbilo. Ale jak se říká každý hraje své postavení a vidí svoji cestu k výhře. Na konec se zbavil protivného jezdce na d5 a po rádoby výletu bílé věžě na sedmou řadu o ni přišel a Vinca získal v té chvíli rozhodující bod a tím pádem zbylé šachovnice dohrávaly bez tlaku.

Tak tady na šachovnici to bylo zase jiné než u Vinci. Postavení v cca 15 tahu bylo pro  Karla výborné a já pouze čekal kdy partii zakončí vítězným úderem na pěšce d7. Na druhé straně je třeba říci, že houževnatost soupeře byla v kritické pozici neskutečná. Na konec z toho byla nejdelší partie západu a nai já jsem konečné postavení nestihl. Opět Karel potvrdil svého bojového ducha. 

Po vítězství na soupeřem z Bojkovic byl i dnes Karel při chuti. Mám dojem že hráli Nimcovičovu, ale nejsem si jistý. Chvílemi si Karel posteskl, že v zahájení nevytěžil více. O to pěknější byl přechod do koncovky stejnopolných střelců, kdy náš hráč využil lepšího postavení krále a rychlím pochodem pěšce završil velmi hezkou koncovku.  

Anglická s pěknou kombinací oběti jezdce a vyhraná pozice v koncovce pěšců a věže. Byl jsem si tak jistý vítězstvím, že jsem nesprávně vzal pěšce a dostal se do  remisové koncovky s krajním pěšákem navíc. Chyba  která mě stála 100% úspěšnost. Je to poučení pro příště. 

V příštím kole zajíždíme do Dolního Němčí, které okupuje poslední příčku. Pokud zvítězíme bude  jasné, že získáme letos minimálně pomyslnou bronzovou medaili. Ve hře je stále i boj o metu nejvyšší.