Vesničko má středisková

03.01.2013 17:27

 

Se starým rokem jsem se rozhodl rozloučit na šachovém turnaji v Lokomotivě Brno. Jelikož jsem věděl ze zkušeností , že v průběhu turnaje dojde i na nějakou skleničku rozhodl  jsem se vyrazit do místa konání po kolejích šaliny č.6. Ráno na Silvestra,  před odjezdem, jsem sedl ke kafíčku a sledoval jak na Nově opakují  slavný  český film Vesničko má středisková a poslechl si několik skvělých replik jako proč pivo ze sedmého schodku, mnoho nebožtíků a málo kameníků a nebo jak je to skvělé že již do Čech dorazila móda  kdy holky chodí v létě bez podprsenek. V povznesené náladě jsem tedy v 9,00 vyrazil. Při příchodu jsem ihned zaplatil 60 korun startovného a sledoval, jak se favorité scházejí k turnaji. IM Neklan FM Holemář nebo FM Jurka a další skvělý brněnští šachisté. Ve startovním poli jsem zaujal  33 pozici z 44.

Hlavní organizátor a rozhodčí v jedné osobě  pan Hurta měl jako obvykle vše pevně v rukou a já si v klidu šel ven zapálit. Ani jsem si spolu s dalšími čtyřmi kuřáky nevšiml, že  v sále nastal nějaký podezřelý klid.  Vejdu do sálu a vidím, že se již začalo hrát. Okamžitě vyhledávám svoji šachovnici  a jaké bylo mé překvapení, že hraji s černými, za soupeře mám legendu pana Vykydala /2113/ a na hodinách přesně o minutu méně. Omlouvám se za pozdní příchod a rychle odpovídám na c4 – Jf6. Hraji uvolněně/ co mohu ztratit proti takovému soupeři ? /  a odrážím útoky na královském křídle.  Tak nějak v závěrečném útoku přehlíží soupeř  koníka a moje dáma stojí hrozivě na g3. Ovšem na hodinách mám pouze 35 sec.  A v poslední chvíli vidím záchranu, obětuji střelce na b7 a dávám dámou věčný šach. Krásný půlbodík.  Co mě však překvapilo, bylo vyvolání velmi ostré hádky asi 4 šachovnice od nás a skutečně tam šlo „o život“. To jsem nevěděl co ještě  čeká mě.

Ve druhém kole jsem prohrál o 1 sekundu s další dvoutisícovkou a do 10 kola jsem postupně vyhrával se slabšími a prohrával se silnějšími. V desátém kole, kdy jsem se ocitl již na chvostu „pelotonu“ se 3 body  zasedl k mému stolu č.19 pan Holemář / neplést s FM Holemářem – tento měl elo  kolem 1790 asi jeho bratr / .  Brzy jsem soupeře přehrál a vedl jsem nejprve o koně a posléze i celou dámu. Na hodinách jsem měl  35 s. a soupeř 15 s. Pak se začali dít věci.  Soupeř začal nepříčetně tlouci do hodin, shazoval figurky, jak se rychle snažil hrát. Připravuji závěrečný úder beru dámou pěšce na h5- šach -   soupeř táhne Kg8 a opět rána jako  z děla až poskakuje celá šachovnice a soupeřův střelec se   pod  stálými údery  přesouvá z pole f5 na g5 – chci dát dámou šach na g5 a vidím, že tam stojí střelec a tak ho beru – na to protivník čeká,vyskakuje jako čert a na celé kolo křičí nemožný tah  - nemožný tah. Marně se mu snažím vysvětlit, že ne mojí vinou tam ten střelec stojí a brání mi v tahu. Nová nadílka výkřiků a dovolání se rozhodčího, který záhy přichází, snažím se vysvětlit celou situaci, avšak jsem umlčen křikem soupeře. Usmívám se na rozhodčího a říkám „ uznávám,  udělal jsem nemožný tah“. Zvedám se od šachovnice a jsem ještě počastován nenávistným výkřikem „ to jsou oni přijdou sem  hrát udělají nemožný tah a ještě se usmívají“ no co na to dodat. Myslím si, že i rozhodčímu se ulevilo a jde mi zapsat nulu.  Nakonec jsem získal celkem 7 bodů tedy skoro polovinu z patnácti kol. http://chess-results.com/tnr88978.aspx?art=1&lan=5. Na závěr musím říci, že organizace celého turnaje byla zásluhou pana Hurty, Kaledovského,Vachka a dalších -skvělá

Cestou zpátky sedím a vzpomínám na naše bleskovky ve Zdounkách a Zborovicích, kdy hrajeme pro radost ze hry, abychom se pobavili nebo prostě se jen potkali.  A ještě něco se mi z rána vybavuje předseda JZD říká „ Proč od nás chceš odejít Otíku tobě se u nás nelíbí? v té naší krásné vesničce střediskové ? „  A moje odpověď – líbí moc líbí.

Zdravím své šachové přátele v roce 2013

Míra Nezdařil 

—————

Zpět